Doporučení pro použití a montáž materiálů dodávaných firmou Kovové profily (PDF 1,3MB)
S – silná koroze na styku zmíněných materiálů M - mírná koroze na styku zmíněných materiálů (jen za velice vlhké atmosféry) O – nízká či žádná koroze na styku
1. Montážní pokyny
Smyslem následujících pokynů je ulehčit manipulaci, skladování a montáž dodávaných trapézových plechů, kazetových profilů, fasádních lamel, sendvičových panelů (dále jen „prvky opláštění“) a souvisejících ohýbaných doplňkových klempířských prvků. Chceme zároveň přispět k zajištění správné funkčnosti stavebních systémů (např. střech, stěn či stropů) z těchto prvků sestavených. Tato doporučení odpovídají současnému stavu technických znalostí. Jsou zpracována na základě platných norem a předpisů a s přihlédnutím k platným předpisům v zahraničí (např. DIN). Kladou si za úkol napomoci technologicky správnému postupu montáže, resp. ke správnému využití tenkostěnných profilů. Nezbavují však montážní firmu povinnosti posoudit, zda není nutné pro jednotlivé případy udělat zvláštní opatření či obecně platná pravidla upravit. V případě jakýchkoli nejasností a pochybností je nezbytné daný problém okamžitě konzultovat s projektantem, statikem, případně s technickým oddělením výrobce nebo prodejce. Montáž tenkostěnných profilů by měly zásadně provádět firmy odborně a personálně zdatné. Musí být schopné provést montáž v souladu s prováděcím projektem, obecně uznávanými technickými zásadami, příslušnými platnými normami a bezpečnostními předpisy.2. Před montáží
2. 1. Technické podklady
Při zahájení montáže musí být na stavbě k dispozici prováděcí projekt. Ten by měl obsahovat následující údaje:- statický výpočet v nezbytném rozsahu
- nosnou konstrukci, typ a šířku podpor,
- typ použitých tenkostěnných profilů, jejich rozměry, tloušťku, úpravu povrchu, údaje k jejich položení,
- typ upevnění a spojování včetně údaje o příslušném typu spojovacího materiálu a potřebných průměrech předvrtání otvorů,
- způsob příčného a podélného styku jednotlivých tabulí plechů včetně případného druhu těsnění,
- způsob ukončení na okrajích a alespoň hlavní detaily,
- případné ohybově tuhé spoje spolu s počtem a rozmístěním šroubů
- plánované otvory včetně event. nutného statického vyztužení,
- v případě potřeby délkovou roztažnost materiálu profilů,
- řešení odvodnění a uzemnění (ochrana proti blesku),
- event. omezení pochůznosti profilů v průběhu montáže plechů či pokládání dalších vrstev střechy,
- vyznačení smykových polí ke ztužení nosného systému.
2.2. Transport
Námi dodávané tenkostěnné profily jsou dopravovány převážně na kamionech v zapáskovaných balících, které s ohledem na všeobecné podmínky na stavbách mají zpravidla hmotnost max. 4 tuny. Stavba je povinna zajistit potřebnou příjezdovou trasu na místo skládání profilů, přičemž je nutné počítat s návěsy o celkové délce soupravy až 16 metrů a hmotnosti 40 tun. Při pokládání více balíků na sebe je nutné, aby dřevěné paletky ležely přesně na sobě a nemohlo dojít k poškození plechů (např. při následném dalším zvedání balíku plechů, posunem aj.).2.3. Přejímka při dodávce
Po dopravě trapézových plechů na stavbu je nutné před zahájením skládání zkontrolovat, zda počet balíků, plechů a ostatního příslušenství odpovídá údajům na dodacím listu a zda při dopravě nedošlo k viditelnému poškození dodávky. V případě nesrovnalostí je nutno uvést toto na dodacím CMR a obratem nás, prosím, kontaktujte. Každý balík plechu je označen štítkem, na kterém jsou uvedeny zpravidla následující údaje:- výrobce,
- jméno zákazníka-objednatele,
- číslo zakázky u výrobce a číslo balíku,
- označení typu profilu, jeho tloušťky a provedení,
- počet kusů v balíku a jejich délky.
2.4. Skládání
Před složením dodávky na stavbě je nutné mít zajištěn dostatečný prostor nejen pro skladování, ale hlavně pro manipulaci s balíky dodávaných profilů. Balíky plechu je nutné skládat pomocí vhodných manipulačních a mechanizačních prostředků. U menších délek zpravidla do 6 m je možno použít vysokozdvižný vozík. Při manipulaci s vysokozdvižným vozíkem doporučujeme lyžiny vozíku podložit vhodným materiálem, aby nedošlo k poškození nejen profilů, ale ani jejich povrchové úpravy (silný papír, folie aj.) U delších nebo těžších dodávek je nutné použít pro skládání jeřáb. Při použití stavebních nebo mobilních jeřábů je nutné použít jako vázacích prostředků textilní pásy. Nikdy nesmí být použito ocelových lan nebo řetězů. U větších délek balíků nad 8 m je vhodné použít vahadlo. Úvazek je potřeba upevnit symetricky a v těžišti. Při skládání plechů je nutné zamezit nárazům a otřesům. V případě potřeby je nutné při skládání vhodným způsobem ochránit hrany balíků proti mechanickému poškození. Výrobce doporučuje zásadně skládat balíky plechů jednotlivě, u dlouhých a těžkých balíků je to dokonce nezbytné. Při skládání více balíků najednou dochází velice často k poškození plechů v dolním balíku, neboť dřevěné paletky, kterými jsou profily spáskovány, nejsou dimenzovány na případnou dynamickou zátěž horním balíkem při skládání. V případě, že je balík plechů ukládán přímo na střechu, je nutné položit jej na místo, kde se nachází styk vazníků se sloupy. Pokud jsou nějaké pochybnosti o správnosti umístění nebo manipulaci, je třeba se ihned informovat u technického vedení stavby. Po uložení balíků plechů na vhodné místo je nutné zamezit jejich dalšímu pohybu, zejména sklouznutí či převrácení. Pozor též na silný vítr po rozpáskování balíku profilů při všech manipulacích.2.5. Skladování
V případě, že ocelové tenkostěnné profily nebudou ihned zcela zpracovány, je nutno chránit balíky plechů proti povětrnostním vlivům. Z tohoto důvodu je nutné chránit zbylé množství proti povětrnostním vlivům, mechanickému poškození nebo deformaci plechů při špatném skladování. Balíky plechu musí být řádně podloženy a uloženy v podélném směru mírně šikmo, aby event. proniklá voda či vzniklý kondenzát mohly odtékat. Při uložení na volném prostranství je vhodné přikrýt balíky plechů plachtou, která chrání plechy před deštěm a nečistotami ovzduší ve srážkové vodě obsaženými, avšak nesmí být vzduchotěsná. Plastová folie není příliš vhodná, je nutné zabezpečit vždy řádné odvětrávání. Z těchto důvodů je nutné, aby plachty byly na koncích balíků otevřené. Při skladování balíků plechů na delší období je nutné uložit je pod střechou a zabránit tak průniku vody do balíků, vzniku kondenzátu a event. mechanickému poškození. Za škody vzniklé neodborným uskladněním balíků plechů nepřebírá dodavatel odpovědnost. Při neodborném uložení ve smyslu nedostatečného odvětrávání při delším skladování pozinkovaných a aluzinkovaných profilů může dojít ke vzniku šedé či nabělalé vrstvy oxidu zinku či hydroxidu zinku na povrchu plechů, tzv. “bílé korozi”. Tato bílá koroze může vzniknout i na spodní straně plechů již položených tabulí při delším přerušení stavby či při nedostatečné tepelné izolaci vlivem opakovaného vzniku kondenzace na povrchu plechů. Vznik bílé koroze v menším rozsahu nepředstavuje závažnou vadu a může být lehce odstraněn např. okartáčováním nylonovým kartáčem či omytím s pomocí speciálních přípravků. Při nedostatečném odvodu vlhkosti a nedostatečném odvětrávání kondenzátu z balíku polakovaných trapézových plechů může dojít občas k částečnému ulpění rubového ochranného laku na lícovou, tzv. pohledovou stranu a spolu s nečistotami v ovzduší se mohou tvořit na této pohledové straně tzv. mapy. Tyto stopy lze omýt snadno vodou. Může též dojít k částečnému “matovatění” laku na spodní tabuli. Tento jev se po čase na světle ztrácí, což lze urychlit omytím lehce kyselou látkou, např. zředěným octem.2.6. Řezání tenkostěnných profilů v průběhu montáže
Provádění řezů zejména polakovaných (povlékaných) profilů na stavbě je nutné minimalizovat pečlivým zpracováním projektu a následnou výrobou plechů v přesných délkách. Pro řezání jsou vhodné např. elektrické prostřihovací nůžky na plech. Výrobce v žádném případě nedoporučuje dělení trapézových plechů pomocí rozbrušování. Při řezání či vrtání plechů je nutné vzniklé špony a piliny odstranit z povrchu plechů např. ometením měkkým smetákem. Toto je nutné udělat minimálně vždy na konci pracovní směny, za zvýšené vlhkosti ihned, neboť zejména horké piliny či špony začínají na povrchu profilu rychle korodovat, což nevypadá esteticky (a což je často příčinou reklamace na domnělou korozi profilů), ale později mohou narušit povlakovou vrstvu a stát se tak místem zvýšeného rizika vzniku koroze.3. Montáž – všeobecné pokyny
Před zahájením montáže doporučujeme kontrolu podpůrné konstrukce, zejména z hlediska přesnosti montáže, vodorovnosti, kolmosti a rovnoběžnosti. To platí zejména v případě, že montážní firma přebírá tuto část smluvně od jiného subjektu. Není-li konstrukce ve shodě s projektem, doporučujeme toto uvézt do stavebního deníku či protokolu o převzetí práce a z této skutečnosti vzniklé vícepráce řešit se zadavatelem montáže.3.1. Kotvení, připojování, spoje
kotvením rozumíme mechanické spojování konstrukcí či plechů specielním masivními k tomuto účelu vhodnými prostředky (např. hmoždinkami či specielními šrouby) zpravidla do betonu či zdiva. Připojováním bývá často označováno spojování profilů s nosnou konstrukcí, která může být z:- oceli
- dřeva
- betonu
3.2. Spoje – druhy spojovacích prostředků
Osové vzdálenosti, druh a typ nejen spojů, ale i spojovacího materiálu, jakož i spoje ve smykových polích je nutné při projektování správně staticky posoudit a při montáži pak tyto údaje předepsané v projektové dokumentaci bezpodmínečně dodržet. Dále je nutné posoudit, zda se skutečný stav na stavbě shoduje s prováděcím projektem. Případné změny je nezbytné ihned konzultovat s projektantem. Spojovací prvky jsou použitelné podle konkrétní situace. Mají však některá omezení, především podle druhu materiálu a účelu použití. Pro práci se spojovacím materiálem výrobce doporučuje používat předepsané nářadí a montážní pomůcky. Nastřelovací hřeby jsou používány pro připojování ocelových trapézových profilů na nosnou ocelovou konstrukci, nejčastěji od tloušťky 6mm (ve specifických případech možno již od 3mm, viz. dokumentace výrobce příslušných hřebů). Pro aplikování nastřelovacích hřebů se používají specielní nastřelovací pistole a nábojky. Tyto nábojky jsou barevně odlišené dle vhodnosti svého použití pro různé typy připojovaného materiálu a spodní konstrukce. Při použití je nutno exaktně se držet pokynů výrobce. Hmoždinky slouží pro kotvení. Při montáži je třeba dodržovat pokyny dané výrobcem, zejména pokud se týká způsobu usazení hmoždinky, vhodné délky a druhu dle materiálu zdiva. Trhací nýty se používají zpravidla pro podélné spoje trapézových plechů příp. spoje trapézových plechů s plasty apod. Šrouby slouží pro připojování a spojování. Pro všechny typy spojů pomocí šroubů platí, že s výrobcem udávanými charakteristikami šroubu pro tah a střih je možno počítat pouze při exaktním dodržení výrobcem udávaných sil utahovacích momentů a zásad pro zabudování příslušného šroubu. Jde zejména u samořezných šroubů o průměr předvrtání příslušného otvoru (tento údaj by měl být uveden v kladečském plánu) a u samovrtných šroubů rychlost vrtání a tloušťku vrtaných materiálů. Při používání šroubů s těsnícími podložkami doporučujeme užít utahovacích přístrojů s tzv. hloubkovým dorazem, aby nemohlo dojít k „přetažení“ podložky. Pro každý typ spoje je nutno volit správně typ závitu (do dřeva, plechu či silnostěnné oceli). Nejčastěji se používají šrouby samovrtné a závitotvorné (samořezné). Z hlediska povrchové úpravy a materiálu rozlišujeme:- spoj. materiály nerezové, vhodné pro všechny spoje vystavené klimatickým venkovním podmínkám (příp. prostředí vnitřní s vyšší vlhkostí),
- spoj. materiály pozinkované, kde je menší nárok z hlediska korozní odolnosti
- spoj. materiály s pozinkovaným tělem a hlavou s plastu
- spoj. materiály pozinkované s lakovanou hlavou
- spoj. materiály s pozinkovaným tělem a hlavou se slitinou Zamac (Zn+Al)
- pozinkované šrouby se navíc dodávají v několika kvalitách a následných úpravách zlepšující kvalitu pozink. povlaku (dural, organický povlak...).
3.3. Montáž na konstrukci
Před zahájením montáže je nutno provést přesná zaměření. Musí být provedena kontrola nosné konstrukce, aby mohly být včas a odborně eliminovány chyby a nepřesnosti vzniklé při její montáži. Doporučujeme označit si body pro průběžnou kontrolu montáže, aby montážní firma po celou dobu montáže mohla sledovat dodržení kolmosti a skladebné šířky. Prakticky to znamená zaměřit a pečlivě osadit první plech, zkontrolovat jeho kolmost a dodržet jeho skladebnou šířku. Při pokládání dalších trapézových profilů je nutné zajistit jejich usazení do správné polohy (trapézové profily jde lze při montáži „natažením“ či sešlápnutím či naopak jejich stlačením ve směru šířky mírně tvarově deformovat a tak vnést do montáže chybu. Nebo takto eliminovat tvarovou nepřesnost plechů z výroby.) Při kotvení profilů ke konstrukci tedy doporučujeme průběžně kontrolovat celkovou šířku na obou stranách profilů, aby nedocházelo k šikmému „utíkání“.. Mírné odchylky rovinatosti v rovných částech trapézových plechů vzniklé válcováním či v důsledku napětí v plechu, jakož i lehké zvlnění volných konců, nemá negativní vliv na životnost či nosnost trapézových profilů a nepředstavují tedy podstatnou a závažnou vadu v dodávce. Větší trvalé změny tvaru, zejména pak lomy na hranách na přechodu pásnice a stojiny, mohou snížit nosnost profilů. Proto musí být odborně posouzeno, zda takovéto profily ještě kvalitativně postačují. Spojovací materiál je vhodné začít osazovat vždy od středu plechu a postupovat směrem ke krajům, se zvýšenou pozorností na dodržení kolmosti a skladebné šíře. Druhou variantou je uchycení prvního a posledního šroubu v krajích a následné “dopasování” šroubů mezilehlých. (Takto se např. montují často prosvětlovací tabule z plastů mezi ocelové trapézy.) Trapézové plechy mohou být montovány, v závislosti na projektu a statickém výpočtu, v pozitivní i negativní poloze. Přečnívající trapézové profily je nutné z bezpečnostních důvodů ihned po položení zajistit proti překlopení. Na volném konci trapézového profilu je pak vhodné osadit ocelový ukončovací profil. Při pokládání je nutné organizovat práci tak, aby vždy při ukončení směny nebo při přerušení práce byly všechny položené plechy upevněny a nejlépe podélně spojeny mezi sebou. Již rozbalené balíky plechů je nutné na konci směny zabezpečit proti samovolnému posuvu např. při větrném poryvu, bouři atd. Otvory ve střeše, např. guly, zejména ale otvory pro světlíky či střešní čočky, které nebyly vynačeny v projektové dokumentaci, je možno namontovat pouze se svolením projektanta. Viz. též odstavce „prostupy” a „smyková pole”.3.4. Utěsnění a návaznost na sklon střechy
Předepsaná utěsnění střešních či stěnových systémů vhodnými utěsňovacími páskami či hmotami se provádí na podélných a příčných spojích. Při navrhování střech je vhodné vycházet z ČSN 73 19 01 a ČSN 73 05 44. U vnějšího pláště při spádu střechy pod 10 stupňů (cca 17%) se doporučuje vložit do podélného styku dvou plechů přídavnou těsnící pásku, u spádu pod 5 stupňů (cca 9%) je to nutné. Příčné spáry dvou trapézových plechů je vhodné utěsnit páskou při spádu pod 6 stupňů (cca 10,5%). S klesajícím spádem se zmenšuje také vzdálenost spojů podélné spáry. Minimální sklon trapézového plechu s těsněním podélných spár (bez napojování tabulí příčně) je asi 2,5 stupně (cca 4,5%) pro výšku vlny min. 50 mm. U plechů, které jsou příčně napojovány, se uvádí jako min. sklon 3,5 stupně (cca 6%). Tyto údaje je ovšem nutné brát jako ideální, při téměř nulovém průhybu atd. Obdobné zásady platí i pro většinu sendvičových panelů (kromě specielních panelů určených pro malé spády).3.5. Odvodnění
Odvodnění střešních ploch by mělo být řešeno projektem. Při vlastní realizaci pak montážní firma musí dodržet všechna opatření uvedená v projektu. Provádí-li se odvodnění až po položení střechy s mírným spádem či bezespádové, je vhodné zhotovit odvodňovací otvor výřezem v místě největšího průhybu střešních profilů. Trapézové plechy je pak třeba v místě vyříznutého otvoru zpevnit vyztužovacími profily o min. tloušťce 1,25 mm. V případě, že trapézové plechy jsou použity jako nosná konstrukce střechy či stropu a netvoří tedy střešní krytinu, nejsou na směr pokládání plechů kladeny žádné zvláštní požadavky. Je však výhodné pokládat plechy proti hlavnímu směru větru, aby nedocházelo k zafoukávání srážkové vody mezi profily. V případě, že jsou ale trapézové profily pokládány jako vnější plášť střechy, je pokládání proti hlavnímu směru větru nezbytné. Při pokládání trapézových profilů jako vnějšího pláště střechy je vždy nutné položit trapézové profily tak, aby se dva vedle sebe položené plechy podélně stýkaly v horní vlně, nikoli v dolní vlně na konstrukci, aby nemohlo dojít k zatékání vody ve spoji.3.6. Větrání a odvětrávání
Řešení větrání či odvětrávání opláštění navržené v projektu je nutné bezpodmínečně dodržet. Jejich zmenšování či vypouštění montážní firmou není vhodné. U nezateplených plášťů je možno řešit kondenzaci vody na vnitřní straně pomocí speciální antikondenzační povrchové úpravy (vlies či nástřik).3.7. Prostupy
U otvorů větších než 300 x 300 mm ve stěnových či střešních profilech (světlíky, čočky, RWA klapky, kouřovody, prostupy technologie, větrání, okna, vrata, dveře aj.) je nutné staticky správně vyřešit přenesení zatížení v místě otvoru. Otvory ve střeše je nezbytné při montáži správně zajistit (sítě, závory). Pro utěsnění prostupů až do průměru 660 mm lze využít potrubní manžetu.3.8. Smyková pole
Smyková pole jsou součást statického systému konstrukce budovy a musí být tedy provedena přesně tak, jak je uvedeno v projektu. Následné změny v oblastech smykového pole jako např. střešní otvory musí být před realizací staticky posouzeny a vyprojektovány. Je třeba dbát na to, aby v této oblasti byl trapézový profil upevněn v každé vlně a aby na podélných hranách a podélných spojích byly dodrženy uvedené vzdálenosti spojů přesně podle prováděcího projektu. Vzdálenosti těchto spojů jsou v řadě případů znatelně menší než v běžných konstrukcích. Oblasti ve střeše, které slouží jako smyková pole, je nutné v projektu zvlášť viditelně a jasně označit s udáním faktu, že tyto ovlivňují statiku celé budovy. Jejich změna na stavbě (např. zabudováním střešní čočky), bez předchozího výpočtu statického vlivu těchto změn projektu, není možná.3.9. Styk různých kovových materiálů
Povlékané tenkostěnné profily je možno montovat libovolně se všemi ostatními kovy v případě, že na styku těchto dvou kovů je zachována povlaková vrstva (lakování). Pozinkované i aluzinkované či hliníkové plechy je však nutné v případě, že chceme zabránit následnému negativnímu vlivu vyplývajícímu z kontaktu s jiným kovem, oddělit od těchto ostatních kovů následným lakováním či vložením jiného materiálu do místa styku. Uvedená tabulka podává pro praxi užitečný přehled o možných či nedoporučovaných stycích dvou různých kovů.Kontaktní koroze při styku kovů
Materiál | velikost stykové plochy | 1. | 2. | 3. | 4. | 5. | 6. | 7. | 8. |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1. Zinek | malá velká | O O | S O | S O | S O | S O | S O | S O | |
2. Žárově poz. ocel | malá velká | O O | M O | M O | S O | S O | S O | S O | |
3. Slitiny al. | malá velká | O O | O M | O O | S O | S S | S S | S S | |
4. Kadmiový povlak | malá velká | O O | O M | O O | S O | S O | S O | S O | |
5. Stavební ocel | malá velká | O O | O O | O O | O O | S O | S O | S O | |
6. Olovo | malá velká | O O | O O | O O | O O | O O | O | O | |
7. Měď | malá velká | O O | O O | O O | O O | O O | M O | ||
8. Nerez. ocel | malá velká | O O | O O | O O | O O | O | O M | O |
3.10. Opravy povrchové úpravy během montáže
Opravy pozinkování je možno provádět následným zalakováním za sucha lakem s min. obsahem zinku 90%. Tloušťka vrstvy laku by měla být o 50-100% větší než tloušťka opravované původní vrstvy zinku. Opravy povlakové vrstvy (laku) se provádí nátěrem schnoucím na vzduchu. Výběr vhodného opravného laku je vhodné konzultovat s dodavatelem, pro každý typ povrchové úpravy je totiž vhodný jiný typ opravného laku.V každém případě je nutné opravovat jen ta místa, kde je lakovaná vrstva škrábnuta až do pozinku. Opravu pak provedeme co nejmenším štětečkem či dřevěnou špejlí a jen v místě poškození a v co nejtenčí vrstvě, aby se zabránilo vzniku barevné stopy na fasádě. Je též nutné mít na paměti, že ani vhodně vybraný lak nemá nikdy stupeň odstínu a lesku zcela identický s lakem původní lakové vrstvy. Při zcela nepatrném poškrábání povlakové vrstvy v místech, kde není přímý svod vody, doporučujeme příslušné místo raději neopravovat, neboť katodická reakce anorganického materiálu s organickým duroplastem způsobuje, že nehrozí nebezpečí koroze zinkové vrstvy ležící pod vrstvou duroplastu. V případě, že je nutné následně lakovat větší plochy duroplasty povlékaných profilů, je nutné dbát následujících zásad:- překontrolovat soudržnost stávající povlakové vrstvy v případě, že tato již byla vystavena různým vlivům koroze,
- k odstranění na povrchu povlaku ulpěných nečistot doporučujeme omýt tyto plochy vysokotlakým oplachem s přísadou vhodného čistícího prostředku,
- v případě, že se vyskytují místa již napadená korozí, je nutné provést mechanické očištění příslušného místa (např. drátěným kartáčem),
- před lakováním větší plochy je vždy nutné provést kontrolu soudržnosti podkladu s novým lakem (24-hodinový test). Někdy je též nutné, zejména je-li lakováno na starší lak, napřed užít základového laku, v některých případech i ve více vrstvách,
- při výběru laku doporučujeme kontaktovat naše technické oddělení, rovněž je nutné dbát požadavků investora na požadovanou kvalitu konečné lakované vrstvy,
- pro určení laku a technologického postupu lakování je rozhodující oblast, v níž se stavba nachází (povětrnostní a chemické vlivy, UV záření),
- z důvodu nutně vzniklé barevné odlišnosti mezi stávajícím a novým lakem, doporučujeme provést lakování vždy celého jednoho pohledu na stavbu. Vhodnou alternativou je rovněž kombinace odlišných barevných odstínů.