Tabulky únosnosti trapézových plechů

ČSN EN 1993-1-1 Eurokód 3: Navrhování ocelových konstrukcí – Část 1-1: Obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby

ČSN EN 1993-1-3 Eurokód 3: Navrhování ocelových konstrukcí – Část 1-3: Obecná pravidla – Doplňující pravidla pro za studena tvarované prvky a plošné profily

3. U spojitých nosníků se předpokládají stejné délky všech polí. Tabulky je možné omezeně použít i pro spojité nosníky s nestejně dlouhými poli ale rozdíl rozpětí polí může být max. 25%. Posouzení se pak provede dle údajů pro nejdelší pole. Při větších rozdílech délek jednotlivých polí nelze již tabulky použít a případ je nutné řešit vlastním výpočtem.

4. Předpokládá se rovnoměrné zatížení všech polí statického schématu, pro nerovnoměrné zatížení, osamělé síly apod. tabulky neplatí a je nutné použít některý z přesnějších postupů.

5. Vlastní tíhu trapézového profilu je nutné zahrnout do zatížení (působí-li namáhání).

6. Význam jednotlivých řádků je uveden v legendě pod každou tabulkou.

7. Únosnost dle mezního stavu únosnosti q_d,ú je stanovena s ohledem na vliv ohybového momentu, smykové síly, lokálního zatížení nad podporou a vzájemné interakce těchto vlivů. Únosnost q_d.ú se porovná s návrhovou hodnotou zatížení tak, aby: q_d,ú ≥ g_d [kN/m²]. Únosnost profilů je stanovena s ohledem na tvar a provedení podpor. U krajních i mezilehlých podpor rozhoduje šířka podpor, u krajních pak navíc i délka přesahu profily za podporu.

8. Únosnost dle mezních stavů použitelnosti q_k,ú,200 je stanovena pro mezní hodnotu deformace L/200. Pro jiné mezní deformace dané poměrem L/n lze z této hodnoty přepočítat přímou úměrou dle vzorce q_k,ú,n = q_k,ú,200 × (200/n). Mezní zatížení pro danou deformaci q_k,ú se porovná s charakteristickou hodnotou zatížení tak, aby: q_k,ú ≥ g_k [kN/m²].

9. Pozitivní polohou všech nesymetrických trapézových plechů se rozumí poloha se širokou vlnou nahoře (u prostého nosníku je široká vlna tlačena). Výjimkou jsou pouze trapézové plechy TR 30/262,5, TR 39/333 a TR 58/315, u kterých je v pozitivní poloze nahoře úzká vlna. Negativní poloha je zrcadlová poloha (dle vodorovné osy).

10. Šířky podpor profilu musí být min. dle v legendě tabulek uvedených předpokladů a nebo větší a horní úložná plocha podpory musí být rovnoběžná se střednicovou rovinou profilu.

11. Uvedené únosnosti profily dosahují až po prošroubování podélných spár profilů a to v rozteči min. 500 mm a po osazení a řádném prošroubování koncové podélné výztuhy.

12. Všechny prostupy nosným trapézovým profilem musí být vyztuženy, malé nezatížené prostupy do max. rozměru 300 mm mohou být vyztuženy tzv. lokální výztuhou, všechny ostatní prostupy musí být vyztuženy podélnými a příčnými výztuhami dle statického návrhu. Podélné výztuhy (tvaru J, Z či Ω) se vkládají shora do trapézového profilu a jsou uloženy na jeho podpory, příčné profily (tvaru U) se pnou mezi podélnými výztuhami.

13. Lokální zatížení trapézového profilu osamělými silami je nutné vždy individuelně posoudit. Přitom je nutné vzít do úvahy, že jednotlivé vlny trapézového profilu spolu navzájem spolupůsobí značně omezeně a že tudíž lokální zatížení je přenášeno pouze přímo zatíženými vlnami. Globální účinek lokálního zatížení je pak možné posoudit přes extrémní ekvivalentní rovnoměrné zatížení, vypočtené z momentových účinků břemene či odpovídající posouvající síly. Ekvivalentní rovnoměrné zatížení stanovené dle výše uvedených zásad nesmí překročit v návrhu trapézového profilu uvažovanou hodnotu technologického zatížení. Lokální účinky osamělého břemene jsou pak závislé na způsobu uložení (zavěšení) břemene. Podvěsy se zpravidla realizují pomocí typizovaných třmenových závěsů, přenášejících síly do stojiny trapézového profilu, u nichž je lokální únosnost daná výrobcem a nebo počtem a typem použitých spojovacích prostředků. Je nepřípustné závěsy kotvit do spodní či horní vlny profilu a nebo dokonce jakkoli oslabovat pásnice profilu.

Tabulky dle ČSN EN 1993-1-3 postupně dopočítáváme pro další profily.

ČSN P ENV 1993-1-1 Navrhování ocelových konstrukcí – Část 1.1: Obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby ČSN P ENV 1993-1-3 Navrhování ocelových konstrukcí – Část 1.3: Obecná pravidla. Doplňující pravidla pro tenkostěnné za studena tvarované prvky a plošné profily ČSN P ENV 1991-1-1 Navrhování a zatížení konstrukcí

2. Výpočet únosnosti je proveden s:

parciálním součinitelem spolehlivosti materiálu γ _M0 = 1,15

Ostatní charakteristiky, předpoklady a podmínky užití tabulek jsou stejné jako u tabulek dle ČSN EN 1993-1-3. Tyto tabulky jsou v hlavním oboru použití konkrétního trapézového profilu konzervativnější min. o cca 15 % (vyplývá to γ_{M0,ČSN EN 1993-1-1} = 1,00 a γ_{M0,ČSN P ENV 1993-1-1} = 1,15).